Indiáni v Bolívii se nikdy neměli zrovna dobře. Nejdřív přijeli ti divní lidé s pobledlými tvářemi a začali si brát jejich půdu, zlato (čert jej vem, všude ho přece bylo plno) a životy.
Mor na ně, plantážníky!
Chtělo by se snad říci, že v roce 2000 už to bude o něčem jiném, že tamním obyvatelům se podobných hnusáren dostávat nebude.
Ale ouha, forma je sice jiná, ale podstata vykořisťování zůstává.
Španělský snímek režiséra Bollaína je částečně inspirován skutečnými událostmi, které vypukly v Bolívii v dubnu 2000. Hlavní postavou filmu je Sebastián, který se v Bolívii pokouší natočit snímek o posádce Kryštofa Kolumba a o jejich vztahu s tamními domorodci. Vyznění filmu má být pravděpodobně velmi kritické k evropským objevitelům. S postupujícími pracemi na filmu lze sledovat zjevnou paralelu mezi tehdejšími osudy a současností roku 2000. Režisér Sebastián tak musí udělat zásadní rozhodnutí, zda se koncentrovat výhradně na svůj film, či zda se nechat okolními událostmi zatáhnout do víru dění.
Popravdě řečeno, samotný úvod mě moc neupoutal, ale zhruba po půl hodině – kdy se charaktery profilovaly – jsem se do děje „dostal“ a vydržel se v napětí dívat až do finální 103. minuty.
Na „vině“ je kromě zajímavé zápletky jistě i několik pozoruhodných hereckých výkonů (Gael García Bernal a zejména Luis Tosar a samozřejmě spontánní domorodci).
About the author
Komentáře