Praha, 6. září – Nový film režiséra a hudebníka Petra Marka Nic proti ničemu vstoupí do tuzemských kin 13. října. Ironická komedie s podtitulem Falešný pedofil v občanském sdružení měla svoji mezinárodní premiéru na letošním festivalu v Karlových Varech a jako jediný český film zastupovala tuzemskou produkci v soutěžní sekci Na východ od Západu. Zde i na dalších projekcích na Letní filmové škole nebo Fresh Film Festu se setkala s mimořádným ohlasem publika. Mezi její velké fanoušky se zařadily takové osobnosti současného českého filmu jako Robert Sedláček nebo Jan Hřebejk. Snímek jde do kin současně s vydáním třetího alba Markova úspěšného elektronického tria MIDI LIDI s názvem Operace „Kindigo!“, které kapela představí od 13. října na společném turné s košickou kapelou Puding pani Elvisovej. Petr Marek je právě s MIDI LIDI držitelem Českého lva za hudbu k filmu Protektor.
Teaser filmu: http://www.youtube.com/watch?v=pK7-LIazmfc
Film Nic proti ničemu, ve kterém hrají členové divadelního sdružení Láhor/Soundsystem, vypráví příběh manželů Radka a Johany, kteří přijíždějí inkognito na sraz adoptovaných snažících se založit občanské sdružení. Rozhodují se totiž, jestli budou adoptovat dítě a chtějí poznat „co z těch lidí vyroste“. Radek se však ukvapeně představí pod cizí chatovou přezdívkou Skippi, který od začátku podkopává integritu sdružení nechutnými pedofilními poznámkami. Radek, aniž by tušil proč, se tak stává hlavním vyvrhelem setkání. Během několikadenního pobytu v kempu Jordán, kde se schůze odehrává, však postupně každý z účastníků, ať už je to samozvaný vůdce nebo investigativní reportérka, odhalí své pravé motivace a charakter. Založení sdružení je v ohrožení…
Komedie si bere na paškál všechny ty marné pokusy o lepší svět prostřednictvím různých sdružení, jejichž motivace jsou často ušlechtilejší, než schopnost organizátorů uvést je v reálnou praxi. Film okouzluje skvělými a přirozenými výkony neokoukaných herců a také bezprostředním způsobem nasnímání, jako by kamera doslova žila s protagonisty.
Citáty:
„Tolerovat to nemůžeš, ale co s tím můžeš dělat?“
„Já jsem to nadhodil vlastně jenom z principu…“
„Záměr je v pořádku“
„Vozíčku, ke mně leť! Nyní vézti domů mě máš…“
O filmu
Snímek vznikl na motivy improvizované inscenace souboru LÁHOR/soundsystem, jenž potenciál látky testoval na živých vystoupeních před diváky s vědomím budoucího filmu. Natáčení probíhalo metodou kolektivní improvizace nad již přesně strukturovaným scénářem. Autentickým herectvím, dokumentární a syrovou vizualitou je Nic proti ničemu blízký filmům hnutí Dogma 95.
Po poetické komedii Láska shora (2002) a „realistickém mystériu“ Nebýt dnešní (2005) natočil Petr Marek ironický pohled do akční buňky nově vznikajícího občanského sdružení. Orientačním bodem pro herce i diváky byla situace ustavující schůze, kterou svolali účastníci internetového chatu pro adoptované osoby. Na půdorysu této situace se rozvíjejí charaktery několika třicátníků, kteří se zároveň poprvé setkávají tváří v tvář. Nyní se společně pokoušejí angažovat v neziskové organizaci podporující adopci. Ústředním dějištěm příběhu je západočeský kemp Jordán, kde se koná setkání s cílem dát konečně reálnou tvář svým představám.
Do příběhu i mezi skupinu se infiltrujeme společně s manželskou dvojicí (Johana Švarcová a Radek Rubáš), která na setkání adoptovaných přijíždí inkognito, protože sami adoptovaní nejsou. Uvažují o osvojení dítěte a sem přijeli „špehovat“, co vlastně z „těch lidí vyroste“. Když se ale Radek ukvapeně představí pod cizí chatovou přezdívkou Skippi, stane se okamžitě středobodem opovržení celé skupiny, aniž by znal pravou příčinu. Johana a Radek se i přes vyhrocenou atmosféru rozhodnou zůstat a naopak z ní něco vytěžit. Teprve teď se totiž „něco děje“, něco osobního, a bude možné to pozorovat zblízka! Radek přijímá falešnou identitu „vyvrhele“ se vším všudy a přitom s Johanou pozorují reakce nesourodé skupiny.
Nic proti ničemu je chytrá komedie o sociálních principech integrace ale i odvržení, které ukazuje na případu adopce. V ironické nadsázce film řeší dvousečnost přemrštěné tolerance, jejíž „nic proti ničemu“ není o nic méně nebezpečné než alibismus či lhostejnost.
Petr Marek (1974) začal své filmy natáčet na konci osmdesátých let pod hlavičkou společnosti UNARFILM. Na většině svých krátkých (okolo třiceti titulů, z nichž nejkratší měl devět sekund) a sedmi dlouhometrážních filmů (s nejdelší stopáží čtyři hodiny) spolupracoval s Jiřím J. K. Nebeským. Nejvýrazněji se jejich filmový styl projevil v „montážní psychoanalytické detektivce“ Bajesta Gumbrina (1994) a „metaforické klauniádě o ztrátě a hledání víry“ Film Petra (1996). K oceňovaným snímkům patří také osmimilimetrový Všechno Na Mars! (1997). Film Dříve, Než…. (1997) je součástí kolekce „Český experimentální film“ Národního filmového archivu. Společně s Vítem Janečkem natočil Petr Marek v roce 1997 pro Českou televizi dokument o karlovarském festivalu V centru filmu (v teple domova). V roce 2001 se podílel jako druhý kameraman na filmu Jana Němce Noční hovory s matkou a účinkoval jako herec a hudebník ve filmu Jana Gogoly ml. Národ sobě. O rok později natočil celovečerní debut Láska shora v koprodukci NEGATIV s. r. o. a UNARFILM, který zaujal svou specifickou poetikou. Tři roky poté uvedl svůj druhý film Nebýt dnešní (2005) kombinující téma odvykání z drogové závislosti a prvky scifi. Ve svém třetím filmu Nic proti ničemu (2011) si opět pohrává s určitými rysy typickými pro generaci dnešních třicátníků. Problematiku vztahů mezi lidmi, konflikt individua a socializace, nahlíží Petr Marek s osobitým nadhledem, vtipem a chytrostí. Odpozorované aktuální společenské fenomény zasazuje do žánrově a stylově přiznaných kontextů, které filmům dodávají specifický rukopis.
Petr Marek, jako člen hudební skupiny MIDI LIDI, vytvořil hudbu k filmům Marka Najbrta Mistři (2004) a Protektor (2009, Český Lev za nejlepší hudbu), dále k filmům Český Mír Víta Klusáka a Filipa Remundy a Heart Beat 3d Jana Němce. Je také divadelním hercem a členem několika souborů (Studio Ypsilon, VOSTO5, Radio Ivo, Dekadentní divadlo Beruška, LÁHOR/Soundsystem). Podílel se na pořadu České televize Hotel Insomnia. Pracoval jako filmový dramaturg v pražském Roxy a působí jako pedagog na katedře režie FAMU.
V roce 1999 absolvoval na Katedře filmové vědy Filozofické fakulty UK v Praze diplomovou prací Mechanika paměti filmového média (a paměť ve filmu). Jeho teoretické a kritické texty se objevují v časopisech Film a doba, Cinepur, Iluminace, Kino/Ikon, Lidové noviny, Tamto, Týden, Instinkt.
Fotografie z komedie Nic proti ničemu najdete na:
http://www.artcam.cz/press-ke-stazeni/1-press-pripravujeme
S jakýmikoli dalšími dotazy ohledně snímku Nic proti ničemu se prosím obracejte na:
Jiřího Sedláka (PR / Hypermarket Film): (+420) 604 868 914, jiri.sedlak@artsmarketing.cz
nebo Sylvu Polákovou (PR / Artcam): (+420) 777 314 664, sylva.polakova@artcam.cz
NIC PROTI NIČEMU / PREMIÉRA: 13. října 2011
Námět: LÁHOR/Soundsystem
Scénář: Jiří Najvert a LÁHOR/Soundsystem
Režie: Petr Marek
Kamera: Filip Cenek, Petr Marek
Zvuk: Stanislav Abrahám, Václav Flégl
Střih: Janka Vlčková
Produkce: Hypermarket Film / Unarfilm
Hrají: LÁHOR/Soundsystem: Johana Švarcová, Marta Pilařová, Marian Moštík, Zdeněk Hudeček, JIří Najvert, Radek Rubáš, Kamila Davidová, Patrik Hronek, Petr Marek, Jiří Nezhyba, Prokop Holoubek
Země: ČR
Rok výroby: 2011
Promítací formát: DCP DVD
Stopáž: 98 min
Původní stránky filmu: http://www.nicprotinicemu.cz/
Teaser: http://www.nicprotinicemu.cz/Nicfilmnews.html
Komentáře